Jak si užít den ještě lépe, radostněji, vědoměji a se skvělým jídlem i pitím? Mám přesně to pravé pro vás. Možná mi teď nevěříte, ale říkám vám: Prospěje vám to a bude vás to bavit! Mluvím o čaji o páté. Ptáte se: proč to potřebuji do svého života? Začtěte se.
Začnu trochu ze široka, ale vydržte 🙂 Pointa bude.
Posledních pár let mě mimo jiné zaměstnává, kdy, jak často a co jíst. Chci žít krásný, dlouhý, aktivní a plnohodnotný život a (nejen) jídlo k němu patří. Poslouchám podcasty, čtu knihy, vařím a jsem mistr ve vylepšování svého jídelníčku a stravovacího harmonogramu, aby byl zároveň – co : 1. nejchutnější, 2. nejzdravější, 3. co nejkrásnější na pohled a 4. abych jedno jídlo netvořila pět hodin.
Jím ráda a dobře 🙂 Jde mi to. Nicméně, ať už jsem zkoušela všelijaké stravovací návyky prospěšné pro mou fyzickou i duševní pohodu, vždy v mém každodenním jídelníčku zůstávalo něco, co, i kdybych se snažila vymýtit jak mor, tak zůstane v mém životě, kdybych se stavěla na hlavu. A to je – dámy a pánové – odpolední svačina/buchta/dortík/chlebík s medem, sýrem apod + káva.
Padne třetí čtvrtá a já mám prostě hlad. Ať jsem během dne jedla super zdravě a lehoučce, až jsem se sama nad sebou dmula pýchou, nebo ať jsem začala den koblihou s nutelou a espressem, pak pokračovala dopoledne třemi kousky biskupského chlebíčku a pak spráskla tradiční (tučný) český oběd. Člověk by si myslel, že po takové náloži hlad odpoledne nepřijde…. Omyl. Odpolední kávovo-dortíkovo-buchtová session klepala s železnou pravidelností na dveře každý, tučný i netučný, den. Ignorovat ji znamenalo večeři obřích rozměrů. Tak to ne, soudruzi.
V tomto ohledu naprosto chápu členku britské aristokracie, vévodkyni Annu z Bedfordu. Měla v první polovině 19. století stejný problém jako já.
Večeře byla v domácnosti vévodkyně servírovaná až kolem osmé hodiny večerní, stávalo se, že kolem čtvrté hodiny odpolední byla vévodkyně hladová ( jak já to znám :)) Aby vyplnila tuto mezeru mezi jednotlivými jídly, začala si dopřávat odpolední čaj spolu se sendviči, jako malou odpolední svačinku. Později přizvala k tomuto příjemnému odpolednímu posezení své přítelkyně.
Podávány byly nejrůznější malé zákusky, vdolky, lívance, sendviče s rozličnými náplněmi a vrcholem celého tohoto setkání byl samotný čaj, který zpravidla rozlévala paní domu. Tato pauza na čaj během odpoledne se velice rychle stala oblíbenou módní událostí. Chápu. Být aristokratkou v té době, užívám si to sedmkrát týdně.
Odpolední svačinka je tedy, zdá se, v mém životě nevyhnutelná. Takže když už – udělám si odpoledne hezké ba dokonce krásné – tak jak to umějí Britové.
Ovšem jejich pověstný čaj o páté, má své rituály, své chody a má svůj styl.
Pominu-li jídlo, pití a nádobí (pominout je nelze a zmíním je níže), pro mě osobně britský čajový dýchánek znamená především čas, kdy se na chviličku zastavím, posadím se a přepnu do klidného módu. Kdy to jediné, na co se soustředím, je pomalé nalití čaje z konvice do šálku, pomalé zamíchání čaje lžičkou ve směru od šestky ke dvanáctce na ciferníku, tam a zpátky ( žádné zběsilé krouživé míchání, nedejbože cinkání o stěny šálku – kuš!) a pomalé vychutnávání si všech chodů tohoto nekorunovaného krále kavárenského povalování.
Pokud se vám nedaří najít si ho v pracovní dny, jděte do toho alespoň o víkendu. I když pokud vám to váš pracovní režim dovolí, není ve všední den nic krásnějšího než si dopřát pár chvil klidu pro sebe. Sedíte a hlavu buď úplně vypnete nebo si naopak užijete klidné popřemýšlení si, popř. popovídání s milou osobou.
Zlatíčka moje takto: čím vymazlenější a klasičtější, tím lepší. Inspirujte se fotkami v tomto článku. Pokud nemáte doma čajovou konvici ze stříbra a nejkvalitnější čínský porcelán, neplačte. Zkuste to s tím, co máte doma. Ale ručím vám za to, že až poprvé odložíte stylové sítko s vylouhovanými čajovými lístky, nalijete si čaj z krásné konvice a napijete se z klasického šálku s ouškem, odložíte ho opatrně na podšálek a tak dále, bude to tak povznášející a i samotné nádobí vám dodá pocit klidu a hlavně noblesy, že nebude cesty zpět.
Tady vstupujeme na velmi tenký led. Takže si dáme na začátek pár pravidel:
Záleží na vás, co a jak si připravíte. Každopádně Britové si in the afternoon dají černý čaj. Např. Earl Grey či méně tradiční, ale velmi kvalitní Darjeeling ( ty pije i britská královna Alžběta II. při svém čaji o páté ve čtyři hodiny odpoledne ), popř. Oolong.
Můžete si ho dát buď jen s plátky citrónu, cukrem nebo tradičně s mlékem ( pokud byste měli ve vaší blízkosti někoho ze Spojeného království, nalijte si do šálku nejprve mléko, pak čaj, ne obráceně! nebo vás probodne)
Tak to by bylo na knihu. Nicméně, abychom si to zjednodušili a vy si udělali představu, koukněte na obrázek.
Začnete slanými chuťovkami a sendviči ve spodním patře ( třeba se salátovou okurkou, šunkou, uzeným lososem nebo vajíčkové)
Dále tradiční SCONES. O nich by to byla druhá kniha ( Devon vs Cornwall – modří již vědí J). Zkrátím to – jsou to bochánky se smetanou a jahodovým džemem. Upečte si je – tady máte recept.
A nakonec sladké tečky.
Vše jíte obvykle rukama (sendviče se podávají nakrájené na trojúhelníčky nebo obdélníčky)
Co se mi na čaji o páté z doby vévodkyně z Bedfordu líbí nejvíc je fakt, že se dámy z vyšší společnosti začaly při této příležitosti převlékat do dlouhých šatů, rukavic a klobouků. Takové dokonalosti dnes asi nedosáhneme. Luxusní róba ve všední den? Ale bylo by to krásné, co myslíte?
Jednoduchá věc. Užít si den ještě lépe, radostněji, vědoměji, se skvělým jídlem i pitím. Mě na Afternoon Tea/Cream Tea baví všechno, ale co především – to stolování. Rodinu lpěním na hezkém stolování oblažuji již léta. Zvykli si. Miluju tradice, miluju dobrý čaj (i kávu) a miluju dobré jídlo.
Pokud vás tato bezmála dvěstěletá tradice zaujala, ale je to pro vás příliš velké sousto, můžete se jí více či méně inspirovat. Vezměte si z ní cokoli se vám líbí – třeba to klidné spočinutí během dne nebo si pořiďte krásné nové šálky s podšálky na ranní nebo odpolední čaj.
P.S.: Ještě kapka etikety na závěr: zapomeňte na zvednutý malíček.
Užijte si každý den s radostí.
Klára