Zcela určitě existují lidé, kteří nemají rádi čokoládu. Respektuji to, ale nechápu 🙂 Já jsem si vždy myslela, že čokoládu miluju a už jsem jí v životě snědla dost. Nicméně, po setkání s majitelkou čokoládovny Lidka Ladou Bartošovou, jsem se dozvěděla, že čokoláda má tolik chutí, tajemství a lákavých zákoutí, že mám ještě co objevovat a zamilovat se ještě víc. Čokoláda je prostě láska a ta, jak víme, trvá ideálně celý život.
Čokoláda je údajně stará jak lidstvo samo, ale klasická tabulka čokolády, jak jí známe dnes, je mnohem mladší slečna. Pokud se rozhodnete přečíst si o historii čokolády, vyhraďte si na to minimálně jednu celou zimu. U nás jsou sychravé krátké dny snad i půl roku – to budete mít tak akorát. Je toho spousta, co se dozvědět a je to nádhera❤ A protože by to vydalo – jak zmíněno – na tisícistránkovou bichli, vypíchla jsem vám jen…..
Vůbec se nedivím nadšení nad novinkou, která u nás se rozšířila na počátku 17. století. To, že pití čokolády se stalo se velmi oblíbenou a módní záležitostí, musí být všem nad slunce jasné. Protože tak nadpozemsky úžasná věc, jako je dobrá horká čokoláda nemohla skončit v propadlišti dějin. Pokud v té době existovali škarohlídi a nedůvěřivci, kteří tu zámořskou drogu, která byla k dostání do té doby jen v lékárnách, odmítali a nepili ji, dobře jim tak.
A protože na dobré se zvyká vždy nejlíp, tak výrobců čokolády přibývalo. Roku 1861 se v Praze uvádí již 8 výrobců čokolády. Mezi nimi i žena – Alžběta Plenčíková z Uršulinské ulice č. 338.
Alžběta ruled. Když si vezmete, jaké bylo postavení žen v té době. Klobouk dolů, Betty.
Před 1.světovou válkou bylo v Rakousku-Uhersku 190 větších továren, z toho 40 na čokoládu. To je sen, že? A protože po válce byl hlad po čokoládě a cukrovinkách značný, ve dvacátých letech Československo předstihlo dovozem bobů dokonce švýcarský čokoládový průmysl.
Tady se mi hodí hláška ze trilogie o rodině Homolkových: Kde já jsem mohla být, kdybych byla neztloustla! Kde my bychom mohli a naše továrny na čokoládu být, kdyby nepřišla druhá světová válka a především neblahých čtyřicet let komunistického režimu.
V příběhu čokolády Lidka, která patřila za první republiky mezi úspěšné a prosperující firmy, produkující výrobky té nejvyšší kvality, cítím sice malé až titěrné, ale přesto vítězství, když vím, že se komunistickému režimu nepodařilo po roce 1948 získat původní znění receptur na čokoládu, která ovládla i světové čokoládové soutěže. Recept na nejlepší čokoládu na světě zůstal v hlavě a srdci pana továrníka Koukala, jednoho ze zakladatelů továrny Lidka, resp. je pravděpodobně ukryt na dodnes neznámém místě. Pan továrník po komunistickém puči emigroval a musel se smířit i s koncem jeho úspěšného podniku.
Slavná prvorepubliková továrna na čokoládu Koukol a Michera se stala součástí státního podniku Standard n.p. Kutná Hora
V dokumentu, který je dostupný na YouTube, uvidíte reportáž z továrny Koukol a Michera v Kutné Hoře a můžete se na chviličku vrátit o sto let zpět. Když vidím zaměstnance, kteří mimochodem mohli ochutnávat tolik čokolády, kolik byli schopní sníst, bych se chtěla jen na chvilku přenést a zírat (i přiložit ruku k dílu). To by se mi líbilo ❤
Zkoušeli jste se někdy přecpat opravdu kvalitní bean-to-bar čokoládou? Takovou, jaká se vyrábí v současné době pod značkou Lidka v Kutné Hoře?To snad ani nejde. Kilo toho nesníte. Jedná se totiž o tak úžasné a intenzivní chutě, že vás zasytí i malý kousek. Dříve jsem se takové informaci potutelně usmívala, když jsem se cpala klasickou tabulkou ze supermarketu.
‚To víte, že jo. Na to vám tak skočím! Pche. Že by mi stačila jen jedna kostička?! Já potřebuju spráskat celou tabulku na posezení.‘
Člověk pořád učí. A je to nádhera – stále něco objevovat.
Je úžasná. Vyrábí klasiku i nové, pro někoho neobvyklé až exotické, varianty. To mě moc baví. Ochutnali jste někdy 100% čokoládu, čokoládu s velbloudím mlékem nebo dračím ovocem? Více o čokoládě Lidka, o novinkách, inspiracích a každodenním životě s čokoládou v rozhovoru s Ladou Bartošovou, který najdete tady na blogu.
Pryč s lacinými šunty a šmejdy!
Platí to pro všechno. I pro čokoládu. Pokud si koupíte „čokoládu“, která stojí deset korun, raději nečtěte složení.
Nemám ráda, když někdo vypouští nečekaně nevyžádané rady, ale dnes si nemůžu pomoct. Vydržte to.
Pokud máte rádi čokoládu, tak si ji kupte. Myslím čokoládu. Ne na hnědo obarvenou přeslazenou hmotu čehosi, čehož obsah nemám odvahu odkrývat. Jsme to, co jíme. Takže čokoládu, ok?
Dokonce i kvalitní bílá čokoláda Lidka má v sobě více kakaového podílu ( více než 40%) než všechny průmyslově vyráběné čokolády ze supermarketu ( obvykle 30%), kde můžete narazit na šmakulády i menším podílem kakaa.
Věřím, jako zarytý optimista, že jedeme na vlně vzhůru. Ke kvalitě jídla, které jíme a poctivosti práce, kterou děláme. Počet malých čokoládoven každým rokem vzrůstá. Jak zmiňuje v rozhovoru Lada Bartošová – a já z toho mám obrovskou radost – jsme opět čokoládovou velmocí – ne v kvantitě, ale v kvalitě.
Haleluja!
S radostí zde uvádím odkaz na 👉Muzeum čokolády a čokoládovnu Lidka v Kutné Hoře, ale i na další malé výrobce kvalitní čokolády❤ – Jordi´s, Míšina čokoláda, Herufek Chocolate, Aztec Man, LANA, Janek.
Krásný den všem přeje Klára
P.S. Dnes při závěrečné editaci článku mě zaujala rada na dlouhý a spokojený život od paní Medy Mládkové, neuvěřitelně inspirativní ženy a gejzíru energie, která se 8.9. 2020 dožívá 101 let.
„Víno, čokoláda a střídmý život.“
Asi tak.