Společné stolování má překvapivě velký význam pro fungování rodiny i vztahy uvnitř. U stolu se odehrávají nejdůležitější rodinné rituály a řeší zásadní věci. U něj si sdělujeme své zážitky, myšlenky a pocity. Tak proč stolováním netrávíme tolik času, jak bychom si možná přáli? Rodinné večeře mohou vypadat jako věc, ve které nemá smysl hledat hlubší význam. Opak je ovšem pravdou.
Údajně spolu pravidelně stoluje jenom 38 procent rodin. Někdy se také stává, že sice sedí u jednoho stolu, ale nemluví spolu, hledí do mobilů, píší vzkazy, projíždějí weby nebo poštu. Takže vůbec nevečeří spolu, spíše vedle sebe. Takže se prý doba, kdy mají lidé čas jeden na druhého, vnímají ho během společné večeře, stále zkracuje.
Nechtějte po dětech něco, co Vy sami neděláte a naopak. Společné stolování u vás neznáte? Děti jsou Vaším otiskem a dílem, proto začněte nejdříve u sebe. Chcete po svém dítěti, aby jedlo u stolu, když Vy sami se odbýváte a večeříte na gauči u televize?
Argument, že Vaše děti, ať už jakéhokoli věku nemají o společnou večeři zájem, je nesmysl. Takže se nebojte v rodině zavelet. Teď je čas společného oběda nebo večeře! Vše je otázka zvyku a pravidelnosti a společně strávený čas u stolu má tolik úžasných benefitů, že stojí za to, se o něj ve Vaší rodině zasadit 🙂
Trvejte na tom, aby se rodina scházela u společného jídla. Držte tento rituál, ať je vaše rodina dvoučlenná nebo dvacetičlenná.
U nás doma jsme pravidelné stolování u hezky prostřeného stolu zavedli a začali si je naplno užívat, až když děti byly trošku větší. Batolata úžasně prostřený stůl a vymazlené chody zcela neocení 🙂 Jak často jíme společně a proč, se dozvíte dále.
Hezky si stůl prostřete. Začněte alespoň s ubrousky a urovnanými příbory a talíři ( ani to nemusí být v některých rodinách samozřejmost ). Pokud později přidáte nějaké dekorace, květiny, svíčky apod. záleží na Vašem vkusu. Stolování je zábava.
Podporujete v dětech samostatnost a kreativitu spojenou s jídlem. Zvyknou si na prostírání stolu a budou vědět, kde co v kuchyni je a bude pro ně samozřejmostí přenést tento skvělý rituál později do své rodiny.
Zatím u Vás nefungují společná jídla a chtěli byste to změnit? Naplánujte to! Který den začnete? Nebojte se! Krok po kroku, den po dni to zvládnete.
Například u nás doma jsou pravidlem a úžasně stráveným společným časem víkendové snídaně. Není to tak dávno, kdy jsme s tím začali. Řekla bych před pár lety. Ale tento společně strávený čas prostě milujeme všichni. Já nebo můj muž pochopitelně vstaneme dřív než naši teenageři 🙂 , takže jeden z nás dojde pešky do nedaleké sámošky, která je mimochodem výborně zásobená od místních pekařů, uzenářů apod. Koupíme, co máme rádi, začneme chystat čaj, párečky, vajíčka apod a kolem deváté hodiny jdeme vzbudit naše děti. Náš víkendový snídaňový stůl je opravdu bohatý a je to opravdu radost vidět, jak všichni sedíme, pochutnáváme si, máme moře času, nikam nepospícháme a povídáme si, co si o nadcházejícím víkendu plánujeme. Na začátku se zdálo, že největším problémem, když jsme naše víkendové snídaně zavedli, bude vyspávání do oběda našich dospívajících dětí. Ale nebylo to problémem vůbec. Vše je otázkou zvyku, takže opravdu nikdo neprotestuje 🙂
Společné setkání u rodinného stolu nemusíte mít na programu každý den. Začněte víkendem, v pátek, nebo nějakou speciální událostí – rodinný oběd/oslava. Neexistuje na to žádné pravidlo. Jednoduše se zamyslete, která část dne je pro vás ideální.
U nás doma také bohužel nestolujeme společně každý den. Všichni máme svůj jak pracovní tak volnočasový program a ne každý den je možné společně ve stejném čase usednout ke stolu. Jsem ráda, pokud se nám to podaří 2-3 večeře od pondělí do pátku. Víkendy jsou jiné a obvykle společně stolujeme oba dny téměř při každé příležitosti 🙂
Hlavní a nejúžasnější věcí na společně stráveném čase u stolu, je povídání. Je to příliš jednoduché? Ano. Ale ruku na srdce! Vzpomeňte si, kolik času jste například tento nebo minulý týden strávili celá rodina – děti i Váš partner – v klidném rozhovoru.
U jídelního stolu se historky povídají nejlépe. Popovídejte si s dětmi. Malé děti s rodiči rády vzpomínají na to, co se stalo během dne, co dělaly nebo koho viděly. Důležité přitom je, aby spolu členové rodiny opravdu mluvili a navzájem se vnímali. Klidně se posadit a vyprávět si, dává celému dni význam a důležitost.
Děti potřebují vidět, jak funguje rodina. Takže rodiče si také povídají, protože ve dnech nabitých povinnostmi spolu často promluví jen velmi krátce, pokud vůbec.
Večeře se pro tátu a mámu mohou stát důležitým momentem – aniž si možná sami uvědomují – pro předávání hodnot a myšlenek svým dětem.
Děti se po příkladu rodičů naučí „být u stolu s druhými“, což bude důležité pro jejich společenský život. Hovoří se o věcech, na které by se jinak zapomnělo, a všechny ty každodenní maličkosti sdílené s Vašimi dětmi jsou zázrakem samy o sobě♥
Obvykle se spontánně vytvoří radostná atmosféra a snadno přejde do rozhovoru. Je na rodičích, aby svým příkladem učili děti důležitosti komunikovat a vzájemně si naslouchat.
Jedním z nejkrásnějších momentů je „Jak jste si dneska užili den?“.