Představování může být zapeklitá věc…Jak na to?

Představování může být zapeklitá záležitost, pokud nevíme jak na to. Záleží s kým se setkáme, při jaké příležitosti, může se stát, že jsme správně nerozuměli jméno a máme s daným člověkem strávit celý večer.

Kdy je dobré, dokonce nutné, si tuto otázku položit? Nemohl by se někdo třeba urazit?Pokud jsme v společnosti ostatních lidí, setkáme se poprvé a máme sebe nebo ostatní představit, musíme zapomenout na fakt, že dle ústavy jsme si všichni rovni. Při představování se musíme smířit s tím, že někdo je společensky významnější více někdo méně.

A kdo koho tedy představuje jako první?

Podíváme se na to, ale začněme mým trapasem. Nikoho nikdy nic nepotěší víc, než cizí neštěstí 🙂

úsměv

pokud hrozí trapas, úsměvem nic nezkazíte

Takže….stalo se mi, že jsem byla s kamarádkou na formálním firemním večírku a blížila se k nám žena, starší dáma, kterou jsem znala. S touto dámou  jsme nebyly blízké přítelkyně, spíše známé, které se občas na ulici potkají, ale tykaly jsme si.

Problém byl, že jak se k nám blížila, nemohla jsem si za žádnou cenu vzpomenout na její příjmení, jen křestní jméno. ( Obecně s tím mám problém 🙂 Obličeje mi jdou, ale se zapamatováním jmen a názvů bojuji každý den 🙂 )

Ať už jde o akci formální nebo ne, i tak je nutné, dva lidi, kteří se neznají, představit celým jménem. Takže trapas byl na spadnutí. Byla jsem tak zmatená, že jsem zapomněla veškerá pravidla představování. Ty dvě ženy se neznaly, proto bylo na mě, abych je představila.

Otevřela jsem pusu, příjmení stále nenaskočilo, takže následovalo několikasekundové natahování jejího, naštěstí, dlouhého krásného českého jména Kateřina. Naštěstí ona byla tak laskavá, že mi velmi pomohla a sama řekla své příjmení.

Nicméně, já jsem z toho byla tak vykolejená, že když přišel čas představit starší dámě svou mladší kamarádku ( mělo by to být naopak! ), tak jsem se s rudým obličejem obrátila na svou velmi blízkou přítelkyni, zírala jsem na ní, nadechla se a ÁÁÁÁ…nic! NEMOHLA JSEM SI VZPOMENOUT NA JEJÍ PŘÍJMENÍ. Nechápu to. Opět ze mě po pár vteřinách trapného ticha a funění, vypadlo: „ To je Monika….ehm..“  Také mi ho musela napovědět.

Připadala jsem si jak pitomec a slon v porcelánu, který není ani schopný představit dva lidi, které sám zná. Poučení pro příště? Být lépe připravena a zachovat klid.

Pamatujete na scénu z filmu Ďábel nosí Pradu, kde Anne Hathaway nahazovala na večírku své šéfce Meryl Streep jména lidí, které se k ní blížili a ona je měla všechny znát jménem? Ta by se mi tenkrát hodila 🙂

Jsou nějaká pravidla představování?

Ano, jsou a my se na ně společně podíváme a začneme hned tím prvním a zásadním. Kdo je tedy nejvýznamější osobou na společenském žebříčku?

Žena, žena, žena – a to nezpochybnitelně a jasně. Žena vede, vítězí a je na prvním místě.

Za časů obřadníka prezidenta T. G. Masaryka, Jiřího Gutha-Jarkovského, to platilo více než kdy jindy. I když na druhou stranu, přestože byla ženám vyjadřována úcta a galantnost vždy a všude, tak paradoxně, situace byla zcela odlišná od dnešní, např. ženy se nemohly ve společnosti volně a bez doprovodu na veřejných místech pohybovat.

 představování dle Gutha Jarkovského

představování dle Gutha Jarkovského

Kdo je kdo při představování?

Základní pravidlo zní:

♣ muž je představován ženě

♣ mladší staršímu

♣ podřízený nadřízenému

Ale….co když?

Takže žena je vždy představována jako první? A co když se setkají mladší a starší žena? Kdo koho představuje?

Nebo mladší žena a starší muž?

Nebo mladší vedoucí a starší žena?

Jsem žena a setkám se starším mužem. Mám čekat, až se mi představí?

Takže tu můžeme mít:

ženu, muže, nadřízeného, podřízeného, dvacetiletou asistentku ředitele, úctyhodného stařičkého univerzitního profesora, starší dámu, klienta, obchodního partnera, hosta na našem večírku a jak je navzájem představit? Obzvláště když se jich sejde více najednou?

Přiznám se, že když jsem poprvé o etiketě četla nebo se na přednáškách dovídala, koho a jak představovat, měla jsem pocit, že větší zmatek to už být nemůže. Zvláště když se setká malá skupinka, např. čtyř nebo šesti lidí.

V té chvíli máte pár vteřin na to vyhodnotit situaci a řešit, kolik je komu let a jak je společensky významný. Vypadá to skoro nemožně a mnohdy to taky nemožné je. Protože to vůbec nemusí být ve Vašich silách toto vše správně identifikovat. V takovém případě prostě zachovejte klid, spoléhejte na takt a cit pro situaci i u ostatních a ono to nějak dopadne. Na mnohé situace prostě pravidla nestihneme v dané situaci uplatit.

Protože není trapnější chvíle, než když se setkají dva páry a nikdo nikoho nepředstaví, všichni stojí, rozpačitě koukají kolem sebe, pokoušejí se o nezávaznou neformální konverzaci. Ne! Prostě, když se nikdo k ničemu nemá, ať jste kdokoli, začněte….Podejte ruku, představte se, představte partnera…V tu chvíli je lepší neřešit, kdo komu má první podat ruku, kdo je mladší apod a prostě to udělat.

 …pár dalších příkladů:

  • žena se nepředstavuje muži sama, ale požádá některého společného známého
  • někdy se stane, že je žena nucena se představit sama nebo dvě ženy sobě navzájem – pak se představuje mladší starší
  • mladá asistentka a její nový šéf- on je společensky významnější, ale záleží na jeho galantnosti, zda on zdraví první své spolupracovníky a dává přednost ženám bez rozdílu věku

……………………………………………………………………………..

  • může nastat situace, že i klienta, obchodního partnera, hosta bez ohledu na postavení a věk zařadíme do skupiny významných osob
  • při představování si podáváme ruce – jen ve stoje, nikdy ne přes stůl
  • pokud jsme nerozuměli jménu, nebojte se se hned omluvit, že jste nestihli rozumět a požádat, aby vám ho protějšek zopakoval

…………………………………………………………….

  • hlavní zásada, když se setkají dva páry – muž méně společensky významného páru se představí protějšímu páru a pak představí svou partnerku. Ruku podává významnější pár a začíná žena
  • povinností hostitele je ostatní představovat

Shrnutí na závěr:

Nebojte se, zachovejte klid. Neodpalujete jadernou hlavici, nejde o život.

Nalaďte sebe i Váš obličej příjemně, usmějete se, mluvte klidně, vyrovnaně a především zřetelně a všechno dobře dopadne 🙂

Krásný den všem přeje

Klára♥

Klára Ubrýová
Klára miluje život, osobní rozvoj, dobré jídlo, četbu, kavárny, filmy, inspirativní osobnosti, etiketu, britskou královskou rodinu, Českou republiku a asi tak milión dalších věcí....❤