Začal jsem jako strojař, vyučil jsem se a po čase jsem se dostal do fáze, kdy mě nebavilo dělat někomu podržtašku a mít pořád někoho nad sebou. Zároveň dostáváš stále víc práce, i mnohdy za ostatní. Takže jsem hledat něco, co bych mohl dělat sám na sebe. Zároveň jsem docela kreativní, takže jsem hledal, kde bych se mohl vyjádřit. Chvilku jsem si hrál s myšlenkou, že bych šel pracovat do reklamky. Něco jsem uměl ze školy, něco jsem dělat amatérsky, např. jsem dělal projekty na trička.

Nedalo se tím ale živit nebo to dělat profesionálně. Pak jsem se dostal k lidem, kteří v reklamě pracovali. Řekli mě, že moje projekty jsou super a jsou kreativní, ale zjistil jsem, že i tato práce má své mantinely a většinou firmy si zadají zakázku u více firem a pak si vyberou jednoho člověka. Po měsíci práce do toho dáš kus sebe, vyjádříš se a oni pak ten projekt zazdí a hodí do koše. Takže jsem vymýšlel, jak něco dělat hned.

Bydleli jsme v Pardubicích, tam jsem nějaké barbershopy navštěvoval. Mluvil jsem tam s klukama, jak se k tomu dostali a co je k tomu potřeba. Začal jsem googlit a hledat na internetu školení a co je třeba splnit z hlediska zákona. Nejbližší město byl pro mě Hradec Králové, kde jsem absolvoval svoje školení. Byl jsem na praxi v místních barbershopech. A když jsem si zkusil, co jsem potřeboval a myslel jsem si, že to mám dostatečně v ruce, tak jsem si otevřel svůj barbershop.

Když zákazník přijde, nabídnu mu občerstvení, něco k pití, nealko, ale i něco ostřejšího. Pak se klient posadí do křesla a domluvíme se, co budeme dělat. Dlouhý, krátký sestřih, jak moc krátký. Je tam spoustu věcí, jak se dá stříhat. Nelíbí se mi, když chodí lidi do barbershopu a všichni vypadají stejně. Střihů je velmi velké množství a přijde mi, že je až skoro nesmyslné, aby odešli dva lidé za sebou se stejným střihem.

Je tedy důležité se domluvit, co budeme dělat. Pokud má zákazník službu stříhání i úpravu vousů, ať už úpravu nebo holení dohladka,  vždycky jde o práci strojkem i nůžkami. Co se týká stříhání, i tam je hodně práce se strojkem. Dneska chtěji všichni vystříhat strany, ale práce s nůžkami je taky důležitá. nejde vystříhávat něco strojkem, co má více než 2-3 cm.

Specifické je pohodlí než služby jako takové. Chlapi si sem přijdou fakt odpočinout. Někteří mluví, někteří jen sedí a uvolní se. Úprava vousů s tím souvisí, protože křeslo se dá položit, přikryji jim oči ručníkem a tady začíná relax. Cca 45 minut upravuji vousy a oni můžou celou dobu jen ležet a odpočívat. Snažím se, aby to pro ně bylo příjemný, aby je nic nerušilo.

Nejdříve vousy upravuji strojkem a stříhám nůžkami, co trčí - to je první hrubá úprava, následuje prevence pokožky před holením, plus olejíček. Pak se vousy napaří horkým ručníkem. Tím se aktivují všechny složky v oleji. Sundám ručník. Vyměním samozřejmě břitvu. Kdo dneska nemění břitvu? Je to otázka asi 2kč. Kdybych viděl, že v barbershopu nevymění břitvu, tak bych tam nebyl. Z hlediska hygieny je to pak někde jinde.

Pak přichází holení jako takové, kolem krku, zarovnání tváří, aby vše sedělo. Pak ochlazení - ručník se namočí do studené vody, zakazníkovi zabalím obliček a pokožka si odpočine. Mezitím uklidím, vyhodím starou břitvu a sundám si rukavice.

Následuje opět aplikace krému po holení, tzn. péče o pokožku zasaženou žiletkou, aby si odpočinula. Pak vyfoukám vousy. Při tom mohou vykouknout ještě nějaké nedokonalosti, takže ještě přijde finální úprava. Nakonec ometu vousy štětečkem s pudrem, protože vousy jsou většinou vlhké, takže se krásně odlepí a je to čistá práce. Pak pána posadíme a jdeme na vlasy.

Moje první idea byla otevřít v Kolíně úplně první barbershop. To už jsem ale nestihl. Během asi půl roku, kdy jsem chodil do kurzu, se tu otevřely dva najednou. V jednom z nich jsem přes rok pracoval a ten funguje dosud. Druhý vedla nějaká slečna. Otevřeli zároveň. Svou praxí jsem postupně začal zjišťovat, jak ano, jak ne. A měl jsem to na začátku jednodušší. Viděl jsem z praxe, jak to funguje a kolik lidí má zájem. Po své roční praxi byla u nás čekací doba přes měsíc. Věděl jsem, že je reálné, že se to do roka zaplní. Spousta klientů nakonec naštěstí šla za mnou. Seděl jsem jim jako člověk, nešlo jen o barbershop.

Stává se to. Mně to nevadí, já nikoho nevyháním. Ale většinou se zeptají, jak dlouho to bude trvat a jdou si sednout někam na kafe. Nestává se, že by ženy tu celou dobu seděly. Není to zakázané, ale já je neostříhám. Jednou přišla slečna, ať ji zastřihnu konečky, tak to ne. To mě překvapilo.

Nevím popravdě jak odpovědět. Hodně lidí přijde a řekne: Já nevím. Je to na vás. Pro mě je to jedna z těch nejhorších možností, co se může stát. Ptám se: Chcete to vybrat? Chcete tohle nechat delší?

Mám svoje kritéria, jak se mi stříhá dobře a účes vypadá dobře. Ale to je můj pohled. Je dobré se ptát, aby to bylo dle zákazníka a ten odcházel spokojený. Druhá nejhorší varianta pro mě je: Já to nechám na Vás, ALE....Ono se to nezdá, ale muži jsou docela fintilky. Požadavků je pak z jejich strany mnoho. Například: Myslím, že už mám kouty, tak abyste to schoval. Mě odstávají uši, tak aby to nebylo vidět. To jsou věci, které omezují více než, když někdo řekne: Mě je to jedno, nechám to na vás.

Když už někdo otevře barbershop, měl by tam být štempl kvality. Nejde o to, mít léta kadeřnictví a jen ho přejemenovat na barbershop a jet ve stejném stylu. Stříhání stálo stovku, teď tři. Služby jsou důležité.

Nejde o to, ostříhat zákazníka za deset minut. To, že vás v barbershopu dobře ostříhají, to už je standart. To není nic navíc. Barbershopy se mezi sebou přetahují právě doplňkovými službami. Nejen aby odcházel spokojený, ale aby mu např. druhý den nenaskákali pupínky. To, že odcházím z barbershopu a dobře vypadám, to je základ.

Pokud mě v barbershopu hned na začátku špatně ostříhají, tak už je všechno špatně. To už toho nemůžu očekávat nic víc. Pokud si muž nechává růst vousy dva tři roky a na začátku ho špatně ostříhají - já bych se zvedl a odešel. Jedna věc je hlava, která doroste za měsíc dva zpátky, ale druhá věc jsou vousy. Nechcete přece obětovat svůj plnovous. Jedna věc je přejmenovat se na barbershop a vézt se na moderní vlně, druhá věc je, dát klientům důvod, proč od nich chci pár stovek za sestřih.

Myslím, že první nátlak je od jejich partnerek, např. dostanou voucher jako dárek nebo v práci potkávají muže, kteří to už zkusili. Někdo chodí do klasického kadeřnictví, kde ho ostříhají za 15 min a má celý život pocit, že je to v pohodě. Nikdo mu nedá tu péči ani nadstandart, tak proč by měl měnit, proč by měl dávat za střih pětinásobek toho, co je zvyklý. Dokud si to ale opravdu nezkusí…

Není to nijak věkové omezené. Starší pánové, dědové, jsou z břitvy úplně hotoví. Ti řeknou: To si pamatuju, to jsem byl ještě tenkrát s dědou. Jsou úplně rozleželí a dobře se s nimi pracuje.

Záleží, kde se barbershop nachází. U nás, v menším městě lidé nebudou nosit účesy, který se nosí v Praze. A to nemyslím nijak zle. Moderní střih je, například, když se hodně sčesává dopředu, do čela a kontura je zarovnaná nahoře. U mladší generace by to asi tady prošlo, ale od čtyřicátníků výš pravděpodobně ne. Trendy ohledně střihů se spíše vrací zpátky k tomu, co bylo. Např. takový anglický styl je zásadní vystříhání stran žiletkou úplně dohladka. Dneska už si s tím víc vyhrajeme a je tam více možností.

Ve světě a na přehlídkovým molech vládne asymetrie. Střihy úplně nepoužitelné do běžného života - půl hlavy vystříhané dohola, druhou půlku dlouhý vlasy, šikmá ofina různých délek a tak. Pokud si vezmou růžový sako, fialovu kravatu a zapnou se do igelitovýho sáčku na mole v Paříži, tak proč ne, ale tady u nás na malém městě to nefunguje.

Co se týká praktičnosti, tak se střihy řídí hodně minulostí a jsou ovlivněny seriály - Vikingové, Peaky Blinders. To jsou věci, které drží trend.

Určitě je to kreativita. I když chodí zákazník pravidelně, je to ten samý člověk a chce pokaždé to samé, mohlo by být ubíjecí, že nikdy nemůžu vyhrát nad těma vlasama (smích) Ale když odchází spokojený a vždycky se znovu za mnou vrátí, to je pro mě naplňující. Lidi chodí pravidelně, mluvíme spolu, popovídáme si. Já se na ně těším. Nevadí mi vůbec pochopitelně noví zákazníci.

Ještě jsem nezažil, aby někdo odcházel naštvaný nebo výrazně nespokojený - ani na začátku mé kariéry. To, že se někdy nevrátí, protože poprvé přišel na dárkový poukaz, tak to beru tak, že to není klíčový zákazník. Lidi, kteří se vrací a jsou tu spokojení a sedneme si i lidsky, to je můj hlavní motiv.